Obyvatelstvo Afriky
Formy venkovského osídlení se liší podle fyzickogeografických regionů a také v závislosti na typu zemědělské výroby a hustoty venkovského zalidnění jednotlivých oblastí:
· severní Afrika se vyznačuje vesnicemi podobnými jako v evropské části Středomoří. Jsou postavené z kamene nebo hlíny a obklopené kaktusy, opunciemi nebo palmami. Ve Vysokém Atlasu jsou hliněné nebo kamenné domy umístěné většinou nad prudkými horskými srázy v nedostupných a dobře hájitelných polohách.
· v údolí a deltě Nilu jsou chýše s rovnými střechami, na kterých se mlátí obilí, odpočívá a za horkých nocí spí. Některé domy nemají ani střechu, neboť déšť je zde vzácností.
· na jih od Sahary je velmi rozšířenou formou osídlení seskupené venkovské sídlo, které je složené z chýší jednotlivých rodů. Při lokalizaci sídel je v Africe vždy důležitý vodní zdroj, tj. sídla se staví většinou blízko vody. V oblasti tropických pralesů se pro stavbu chýší používá dřevo, palmové listy, bambus a chýše se zastřešují větvemi, trávou nebo kůrou stromů. Ve stepích je stavebním materiálem hlína nebo tvrdý materiál z termitišť. Větve rozestavené po obvodu chýše jsou oplácány hlínou a navzájem svázány, čímž se vytváří střecha chýše.
Nejprimitivnější formou afrických obydlí jsou kopulovité nebo úlovité chýše, které jsou stavěny trpasličími kmeny v konžském pralese. Budují se tak, že se do země zarazí větve nebo kruhovitě uspořádané kůly, které se nahoře zahnou do středu, kde se svážou, čímž vzniká střecha, jež je dodatečně ještě pokryta listy. Do chýše se vlézá kruhovitým nebo vejčitým otvorem, který je umístěn několik decimetrů nad zemí, aby do chýše nevlezli hadi nebo jiná zvířata. Kolem chýší je zahrádka nebo pole, dále pak jen neobdělávaná půda nebo prales.
Chýše v podobě úlu jsou rozšířeny především v jižní Africe u Hererů a Jižních Sothů (Basutů), v západní Africe u fulbských pastevců a u Velkých afrických jezer. Ve zlepšeném provedení se tyto chýše oplácávají hlínou, která se eventuelně pokryje ornamenty a barvou, přidají se dveře apod. Jedná se o jednoduché a rychlé stavby, základní konstrukci lze někdy přenášet z místa na místo.
Pro africké savany jsou typické chýše s kuželovou střechou a válcovou základnou. Tyto chýše nalezneme i ve východní a jihovýchodní Africe u nilotských kmenů, avšak tam střecha nespočívá přímo na základě, ale na zvláštní opoře, jež je vytvořena z kůlů, které jsou kruhovitě rozmístěny kolem základny.
V severní Ghaně a hauských oblastech Nigérie se budují chýše hliněné s rovnou střechou sloužící k odpočinku a spánku, mlácení a sušení obilí, ale i k pozorování. Do obydlí se vchází po žebřících, které se na noc a v době nebezpečí vytahují. Takové domy bylo těžké dobýt, neboť jejich obyvatelé měli dobrý výhled a využívali výhod při obraně ze zvýšeného stanoviště. Kolem sídla jsou ploty z kaktusů a opuncií chránící obyvatele i dobytek.
V některých pralesních oblastech západní Afriky a v západním a severním Kongu se buduje pravoúhlý štítový dům, který je zhotoven z materiálu rostlinného původu. U některých staveb střechy přečnívají, aby kryly stěnu stínem, a jsou podepřeny dřevěnými sloupy.
V zemích Guinejského pobřeží a v Kamerunu jsou rezidence vyšších náčelníků tvořeny čtyřmi pravoúhlými domy, které uzavírají rozsáhlý obdélníkový dvůr. Stěny domů jsou pomalovány a umělecky ozdobeny ornamentálními kresbami.
Mezi jezerem Ukerewe a Kilimandžárem se vyskytují ploché čtvercové chýše (tzv. tembe) vybudované z větví a hlíny a téměř úplne vyhloubené v zemi. Chýše jsou obvykle nahloučeny do skupin, čímž vzniká sídlo podobné labyrintu s nepřehledným systémem úzkých cestiček a těsných dvorků, které se zpovzdálí jeví jako jediná jednotka.